O knize: rok / K našemu stolu si přisedl chlap - chrt, arogantní, o deset let starší než já. - Kolik je vám let? - zeptal se a vzal mě za ruce. — Už osmnáct? - Ano. Ale kdo jsi? Známe se? - Neboj, poznáme se... Jsi opravdu panna, že? - Cože? "Je to panna," potvrdila máma. - Nebyli tam žádní chlapci. Takže jsme si rovni, Karime? "Je to vyřízeno," vycenil zuby jako zvíře a políbil mě na dlaň. - Váš dluh je uzavřen. Přijímám platbu.